Životopis

• Po první světové válce se vyučil strojním zámečníkem a poté pracoval např. v družstvu Včela v pražských Vysočanech. Po založení KSČ do ní vstoupil a postupně prošel několika stranickými funkcemi v Praze. Od roku 1937 postoupil do funkce tajemníka KV KSČ v Hodoníně a stal se vůbec prvním placeným pracovníkem komunistického aparátu. Po podepsání Mnichovské dohody a zákazu komunistické strany v roce 1938 se vrátil na své původní pracoviště do družstva Včela v Praze. V průběhu druhé světové války se účastnil ilegálních akcí KSČ a brzy byl zatčen nacisty a vězněn v letech 1941-45 v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen. Ihned po válce začal opět pracovat pro komunistickou stranu a stal se vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. Rok po válce byl poprvé zvolen do ÚV KSČ a zůstal v něm až do května 1968. Vzhledem k tomu, že byl vysokým funkcionářem komunistické strany, měl nemalý podíl na poúnorových událostech 1948, kdy komunisté upevňovali svou moc. Po období vnitrostranických čistek a likvidaci Rudolfa Slánského začal jeho vzestup k moci. V září 1953 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. Po smrti A. Zápotockého byl zvolen prezidentem. Přitom stále zastával pozici prvního tajemníka komunistické strany. V roce 1960 Novotný směle prohlásil, že v Československu je již socialismus vybudován a nechal přejmenovat i stát na Československá socialistická republika. K této příležitosti pak vyhlásil amnestii, při které byl mimo jiné propuštěn z vězení také G. Husák odsouzený jako "buržoazní nacionalista" v roce 1945 na doživotí. Svými dogmatickými a subjektivistickými postoji přispěl k vyhrocení rozporů uvnitř vládnoucí garnitury, čímž byl otevřel cestu k mírné liberalizaci. V období Pražského jara je přinucen abdikovat na post prezidenta republiky. Později mu bylo dokonce pozastaveno členství v KSČ a byl zbaven všech svých funkcí. Rehabilitován byl až po sovětské okupaci tajným usnesením ÚV KSČ v roce 1971.

Poznámka

• Pochován na hřbitově Malvazinkách v Praze.