Počet záznamov: 1

Hrad : Bečov nad Teplou

Typ pamiatky	hrad
Stav	stojící památka
Prístup	regulovaný vstup
Zaradenie	Národní kulturní památka
Popis	Hrad vznikl, aby chránil důležitou křižovatku zemských cest. Jeho rozkvět souvisel s cínovými doly v okolí Slavkova a sehrál významnou úlohu za tzv. šmalkaldské války a při stavovském povstání. Za třicetileté války byl hrad značně poškozen a už se nikdy nestal panským sídlem. Hradní areál má podélnou dispozici, rozloženou kolem nádvoří s dvěmi hranolovými věžovitými objekty v nejvyšším místě hřebenu. Terasovité zahrady. Zámek je rozlehlý obdélný dvoupatrový objekt s valbovou střechou a s vystupující mnohabokou stejně vysokou mohutnou polygonální věžicí s kopulovou střechou (zámecká kaple). Přístupný je z města po kamenném mostu. Celý komplex hradu se zámkem se rozkládá na skalnatém hřebenu nad zalesněným údolím říčky Teplé.

Zobraziť na Mapy.cz

GPS: 50°5'9.823"N, 12°50'22.273"E

Obec: Bečov nad Teplou, čp. 9
Okres: Karlovy Vary
Kraj: Karlovarský kraj
Štát: Česká republika
Na mape: Česko - turistický atlas, 2006 . 40F; Státní hrady a zámky, městské památkové rezervace, chráněné přírodní oblasti, 1956; Hrady a zámky české republiky, 1996 . B1; Czech republic - Sightseeings, 1994; Výlety, Ausflüge, Trips - Františkovy Lázně, 2020; Mapa hradů a zámků České republiky, 1993 . C2
Na mape: 532 m n.m.; Slavkovský les; 11 km severně od Teplé; 15 km jižně od Karlových Varů; Edice KČT č. 2 - Slavkovský les a Mariánské lázně
GPS: 50°5'9.823"N, 12°50'22.273"E

Stavebný vývoj

přelom 13. a 14. st. - předpokládaný vznik hradu
r. 1314 - poprvé doložen
po r. 1320 - stará hradní kaple v přízemí
konec 14. st. - západní věž
kolem r. 1400 - ve věži postavena obdélná hradní kaple Navštívení Panny Marie (vyzdobena gotickými freskami)
r. 1430 - dobyt a vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic
po r. 1495 - upraven do zhruba dnešní podoby
kolem r. 1500 - přestavba (obytná věž vyzdobena nástěnnými malbami)
1502-1547 - rozsáhlá přestavba spolu s rozšířením
1530-1540 - raně renesanční portál
kolem r. 1540 - renesanční budovy v předhradí
třicetiletá válka - některé objekty v předhradí strženy
r. 1623 - zčásti snešena mohutná válcová věž
r. 1647 - obsazen vojskem
r. 1648 - ovládnut Švédy
r. 1656 - raně barokní most
r. 1656 - obranná bašta, tzv. Lacronova
1750-1753 - vystavěn tzv. Dolní zámek
r. 1753 - obranná bašta včleněna do budovaného zámku jako kaple (snad Carlo Lurago)
r. 1813 - zámek propojen s hradem v jeden celek
1. třetina 19. st. - z části přestavěn empírově
1861-1865 - zámek upravován novorenesačně (návrh J. Zítek, J. Mocker)
1861-1875 - upravovány interiéry zámku (např. kaple v barokním bastionu)
80.-90. léta 20. st. - celková rekonstrukce zámku
1997-2001 - hrad uzavřen z důvodů rekonstrukce
od r. 2006 - celková rekonstrukce hradu

Majiteľ

1226 - 1407 - páni Borešové z Oseka a Rýzmburku (z Riesenburku)
r. 1314 - Boreš z Oseka a Rýzmburku
1399 - 1407 - Boreš ml. a Boreš nejml. z Oseka
1407 - 1411 - Oldřich Zajíc z Házmburku
1411 - 1495 - páni z Plavna
r. 1411 - Jindřich starší z Plavna (míšeňský purkrabí)
do r. 1424 - Jindřich mladší z Plavna
1424 - 1437 - Erkinger ze Seinsheimu (zástavní majitel)
od r. 1437 - Matěj Šlik z Holíče
od r. 1447 - Aleš Holický ze Šternberka
1453 - kolem 1473 - Jindřich z Plavna
kolem 1473 - 1481 - Bohuslav ze Švamberka
od r. 1481 - Jindřich III. z Plavna
1495 - 1537 - Jan Pflug (Pluh) z Rabštejna
1537 - 1547 - Kašpar Pflug (Pluh) z Rabštejna
do r. 1547 - Kašpar Pluh z Rabštejna
1548 - 1554 - Jindřich IV. z Plavna (zástavní majitel)
1554 - 1558 - král Ferdinand I. Habsburský
od r. 1558 - Jindřich Šlik z Holíče (zástavní majitel)
Maxmilián II. Habsburský
1573 - 1577 - město Bečov (zástavní majitel)
1577 - 1597 - Šebestián Šlik z Holíče
1597 - 1621 - město Horní Slavkov
od r. 1621 - stavovská (mansfeldská) posádka
1624 - 1752 - Questenberkové
od r. 1624 - Gerhart z Questenberka (císařský sekretář)
od r. 1672 - Jan Antonín z Questenberka (syn Gerharta)
do r. 1752 - Jan Antonín ml. z Questenberka
1752 - 1813 - Kaunicové
od r. 1752 - Dominik Ondřej z Kounic a z Ritenberka
do r. 1813 - Alois z Kounic a z Ritenberka (syn Dominika)
1813 - 1945 - rod Beaufort-Spontini
od r. 1813 - Friderik de Beaufort-Spontini
od r. 1945 - stát
80. léta 20. st. - ČSSR (hrad - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, zámek - zemědělská učňovská škola)
r. 1997 - ČR (Památkový ústav v Plzni)
r. 2003 - ČR (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni)

Použitá literatúra

Durdík Tomáš; Encyklopedie českých hradů; 1995; s. 56-57
Kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa; 1985; s. 35
Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 55-56
Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; IV; 1985; s. 26-29
Kolektiv autorů; Mapa kulturních památek ČSSR; 1976; s. 55
Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 37-39
Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 19
Kuča Karel; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; 1996; s. 57-60
Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky - Čechy, Morava a Slezsko; 2001; s. 1
Sučková Kateřina; Kamenný klíč k 274 hradům, zámkům a ostatním zpřístupněným památkám - Čechy, Morava a Slezsko; 1997; s. 1
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 11-12
Vlček Pavel; Encyklopedie českých zámků; 1994; s. 124
kolektiv autorů; Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice; 2003
Hosnedl Jiří; Lexikon turistických zajímavostí A - Z; Průvodce na cesty; 1990; s. 14-15
Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 4. díl; 1982; s. 526
Kolektiv autorů; Malá československá encyklopedie; I; 1984; s. 389
Menclová Dobroslava; České hrady; II.; 1972; s. 8, 85-91, 153, 348, 453, 466-467, 514
Jedlička I. M.; Poklad vévody Jindřicha; Nález století v hradě nad řekou; 1987; s. 60, 93, 109, 110, 121, 128
kolektiv autorů; Hrady a zámky; 1985; obr. 54
kolektiv autorů; Česká republika, turistické zajímavosti; s. 6, 12
kolektiv autorů; Zpráva o činnosti za rok 2006; Národní památkový ústav, ústřední pracoviště; 2007; s. 22
Hazlbauer Zdeněk; Historické kamnové kachle z Rabštejna nad Střelou - Památky Rabštejna nad Střelou a jeho nejbližšího okolí; 1995; s. 2
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, tvrzí a zámků v Českých zemích; I.; 1991-1993; s. 5

Súvisiaca udalosť: 5. listopadu 1985 - V hradní kapli na zámku Bečov nad Teplou byl nalezen unikátní románský relikviář sv. Maura ze 13. st.

Odkaz na www: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php ; http://www.hrady.cz/index.php?OID=1205 ; www.cestujeme.cz./becov ; www.zamek-becov.cz
Odkazy na ďalšie záznamy: (1) - Filmy; (1) - Daľšie pramene o pamiatke

Poznámka

r. 1547 - konfiskován Ferdinandem I.
r. 1621 - konfiskován
r. 1656 - vojenský hradní velitel Jan Lacron vypracoval rozsáhlý plán nového opevnění (zrealizována jen velká bašta nad příkopem)
1860 - 1870 - architekti J. Zítek a J. Mocker připravili projekty na přestavbu sídla (celé nebylo realizováno)
r. 1964 - objekt prohlášen za kulturní památku
5. 11. 1985 - v hradní kapli nalezen unikátní románský relikviář sv. Maura ze 13. století
r. 1995 - objekt prohlášen za Národní kulturní památku
r. 2001 - ak. soch. Andrej Šumbera vydal CD-rom o průběhu restaurování relikviáře sv. Maura
r. 2002 - zpřístupněn zrestaurovaný maurský relikviář
r. 2006 - v přízemí hradu objevena kostra zazděného mladého muže ze 14. - 16. st. (28. 7. 2006 uvedlo TV zpravodajství)

Obrázky

hrad a zámek - převzato: 'kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Praha 1985, (barevné foto J. Nechvátal)'
hrad - encyklopedie Wikipedia

Zobraziť na Mapy.cz

GPS: 50°5'9.823"N, 12°50'22.273"E

Počet záznamov: 1

Záznam „Hrad : Bečov nad Teplou“ aktualizovaný: 28.12.2023