Počet záznamov: 1
Kľúčové slovo : česko-uherská válka
Kľúčové slovo česko-uherská válka Iné 60.-70. léta 15. st. Popis Podnět k tzv. „Druhé válce husitské“ dalo rozhodnutí papeže Pavla II. prohlásit Jiřího z Poděbrad za kacíře a za sesazeného z trůnu. Papež současně vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. O rok později papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jednotě na pomoc byly poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila. V březnu roku 1468 se přidal ke křížové výpravě uherský král Matyáš Korvín, vykonavatel papežské klatby, který vpadl na Moravu a oslaboval pozice Jiřího z Poděbrad. V červnu následujícího roku zemský sněm přistoupil na návrh Jiřího z Poděbrad a uznal nástupnictví Vladislava Jagellonského na český trůn. To vyvolalo zejména na Moravě a ve Slezsku odpor, který rozpoutal boje mezi příznivci obou znesvářených táborů. Byly dobývány hrady protivníků, došlo k zániku mnoha vesnic. O ukončení války a nalezení přijatelného kompromisu se jednalo mezi oběma panovníky i na zemských sněmech. Koncem roku 1478 byla na radnici v Olomouci vyhlášena smlouva o příměří, podle níž mohli oba panovníci užívat titulu "český král." Tyto dohody byly následujícího roku potvrzeny Olomouckou smlouvou, z níž vyplynulo, že Vladislav vládl pouze v Čechách a Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích. Použitá literatúra
Počet záznamov: 1
Záznam „Kľúčové slovo : česko-uherská válka“
aktualizovaný: