Počet záznamov: 1
Heslo : zvon
Heslo zvon Iné zvonec zvonek Popis Hudební bicí nástroj z kovu (zvonoviny a v dobách nouze o barevné kovy /např. za války/ i z železné litiny), v románské době době užšího vysokého tvaru, který se v pozdějších slohových obdobích rozšiřuje. Přibývá plastických nápisů, nejdříve jmen svatých a proseb, pak i dedikační nápisy s erby donátorů a jména zvonařů s letopočtem zhotovení. V baroku i se znakem dílny (v něm např. zvon a skřížené dělové hlavně, jejichž výroba přináležela též zvonařům-kovolitcům). Kromě toho se na plášti zvonu od gotiky objevují reliéfy kalvárie a jednotlivých světců, od renesance a v baroku i dobová ornamentika. Ornament nebo figurální motivy se dostávají i na ramena či ucha zvonu. Zdroj citácie
- Herout Jaroslav; Slabikář návštěvníků památek; 1980; s. 263
- Šafránek Josef M.; Heslář; Evidence movitých národních kulturních památek a kulturních památek na památkových objektech; 2003; s. 21
- Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 235-236 (viz. popis)
- Blažíček Oldřich J.; Slovník památkové péče; Terminologie, morfologie, organizace; 1962; s. 41
Poznámka
-
Tvoří jej zesílený spodní okraj zvaný věnec zvonu, tj. okruh úhozu, plášť zv. krk, vrchol zv. čepec, na němž je tzv. koruna, která slouží k závěsu; sestává z jednoho nebo více uch, zapuštěných do hlav z tvrdého dřeva pomocí železných spojujících pásů.
Příslušenství zahrnuje volně zavěšené kované srdce, hřídel hlavy usazený v ložiskách na zvonové stolici (viz. zvonice) a páku.
Někdejší tvary soudku, úlu a vysokého kužele ustoupily pohárovitému tvaru, jenž se ustálil ve 12.-13. st. Dokonalý zvuk je podmíněn tvarem celku a správných stanovením tzv. zvonového žebra (profilu zvonu), které je nejsilnější ve věnci.
Počet záznamov: 1
Záznam „Heslo : zvon“
aktualizovaný: