Počet záznamov: 1

Objekt : Daliborka

Pamiatka	Pražský hrad, areál hradu
Typ pamiatky	objekt
Stav	stojící památka
Prístup	regulovaný vstup
Zaradenie	Národní kulturní památka, UNESCO
Popis	Daliborka je součástí mohutného opevnění Pražského hradu na jeho severní straně. Celé obranné zařízení budoval na příkaz Vladislava Jagellonského Benedikt Ried. Důvodem bylo stařičké, převážně ještě románské opevnění, které by nemohlo odolávat palbě z děl od severu. Nově předsazené opevnění bylo komunikačně propojeno, věže i sypané bašty osazeny děly i lehčími zbraněmi. Daliborka je věží kruhového půdorysu. Zdivo nemá tak mohutné jako Prašná věž, ale její poloha je významná. Je posazena na severovýchodním nároží opevnění a obloukem hradby vysunuta z linie hradby. Byla určena pro lehčí zbraně, děla měla být umísťována na sousední sypanou baštu. Věž má 4 podlaží, vnější průměr 10,5 m, sílu zdi 2 m. Ukončena je římsou. Za Rudolfa II., kdy byla zvýšena úroveň parkánu, byla věž zvýšena o patro a ukončena výraznou střechou. Hradby mezi věžemi byly sgrafitovány. Od počátku byla určena též jako vězení. Ve spodní části je vysoký zcela uzavřený prostor s kruhovým otvorem ve středu klenby. O tom, že by "hladomorna" byla někdy skutečně použita, není nikde zmínka. Známým vězněm byl Dalibor z Kozojed, po němž věž získala jméno. Věž se udržuje v dobrém stavu a její dvě podlaží jsou návštěvnicky využité. Do hladomorny je možno nahlédnout zaskleným otvorem.
Info	jen základní encyklopedické zpracování - neprošlo korekturou

Zobraziť na Mapy.cz

GPS: 50°5'32.449"N, 14°24'17.87"E

Obec: HradčanyPraha
Okres: Praha 1
Kraj: Hlavní město Praha
Štát: Česká republika
Na mape: Praha, plán kulturních památek, 1989 . s. 22; C2
GPS: 50°5'32.449"N, 14°24'17.87"E

Stavebný vývoj

r. 1496 - postavena věž

Majiteľ

r. 1993 - ČR (Správa Pražského hradu)

Použitá literatúra

Doležal Jiří; Tisíciletý Pražský hrad; 1967
kolektiv autorů; Průvodce Prahou a pražskými památkami s plánkem hl. města Prahy; 1936; s. 29
Pistorius Miloš; Praha - rytiny; obr. 6
Pokorný Ota; Praha 1791; Faksimile Hergetova plánu; 1991; na plánu
Doubnerová Jitka; Pražský hrad; 1993; s. 7 + plánek
kolektiv autorů; Ottova encyklopedie A-Ž; 2019; s. 795
Vilímková M.; Plán Pražského hradu a části Hradčan z pol. 18. st.; 1985; s. 3, 12
Janáček Josef; Malé dějiny Prahy; 1968; s. 155