Note

• Dělí se na tři období. Předchází ji období raně slovanské (také straoslovanské, zahrnující tzv. pražský typ keramiky a smíšené avarsko-slovanské projevy.
• V starší době hradištní (7.-8. st. v Čechách nejspíše 8. st.) vznikají jednotlivá nevelká hradiště a starší kulturní typy prodělávající další vývoj, významný zejména na územých blízkých Podunají - jižní Morava a západní Slovensko.
• Střední doba hradištní (9.-pol. 10. st.) je údobím Velkomoravské říše (9. st.-před r. 908), kde se kromě hradišť vyskytuje i typ opevněného sídliště městského rázu. Pokročilosti tohoto prostředí po r. 800 nasvědčuje nálezová vrstva blatnicko-mikulčická (z hlediska umění časný velkomoravský sloh) s franckými prvky v uměleckém řemesle, dokládající již schopnost syntézy různých podnětů. V české oblasti vzrůstá v 2. pol. 9. st. význam mohutných hradišť, ovládajících určitá kmenová území, hlavně ve středních Čechách, pojizeří, Polabí a Poohří. V uměleckém řemesle (např. techniky a typy náušnic) i v prvopočátcích kamenné architektury (rotunda na Levém Hradci) jsou patrné velkomoravské vlivy. V 1. pol. 10. st. se stavitelství ústředním Pražském hradě orientuje k oblasti Jadranu (Václavova rotunda). Vzniká základna raného přemyslovského umění. V pohřebním způsobu přežívají mohyly a vyskytuje se i pohřbívání těl.
• V mladší době hradištní (asi pol. 10.-poč. 12. st.) jsou v popředí přemyslovské střední Čechy. Vyspělá kultura vyznačuje slavníkovské území s ústředním hradištěm Libicí a hustou sítí komunikací. Od 2. pol. 10. st. se rozšiřuje osídlení nových ploch zpravidla na dálkových cestách a při vodních tocích (vnitřní kolonizace).
• Stará i nová hradiště procházejí typologickým vývojem, knížecí se stávají prvky tzv. hradské správy země nebo chrání hraniční přechody (zemské brány).
• Podhradí znamenají již přechodný stupeň k středověkým městům. Tamní kostely mají funkci panskou nebo velkofarní. Totéž platí pro Moravu, která se dostala pod vládu Přemyslovců (od r. 1055 tři údělná knížectví).
• Ve výtvarném umění se období mladší doby hradištní překrývá s otónským uměním a počátky románského slohu, jež se rovněž v Čechách a na Moravě projevují při budování nejstarších klášterů (benediktýnské řehole) knížecího založení. O vyspělosti prostředí svědčí importované uměleckořemeslné předměty různé funkce (např. Svatováclavská přilba z doby kolem r. 1000). Východní bronzové závěsné dvojdílné křížky apod. působily na domácí práci. V užitém umění se prosadily všechny dobové techniky a mnohé složité ornamenty (šperky, luxusní knoflíky-gombíky). Vyskytuje se již mince. Keramika je vesměs vytáčená na kruhu.