Note

Ve výtvarném umění českých zemí po nejstarším vyobrazení sv. Václava v knižní malbě (Gumpoldova legenda, před r. 1006) a na denárech z 1. pol. 11. st. jádro jejich sboru postupně narůstalo až do počtu osmi za Lucemburků ve 2. pol. 14. st.:
- Vít (13. st.; knížecí úbor, hlavní atributy - mučednická palma, později také kohout na knize, lev, lucerna)
- Václav (1. pol. 11. st.; zejména typ v rytířském odění - plášť, knížecí čapka, štít s orlicí, kopí s praporcem, motivy klasů a hroznů, později doprovodná dvojice andělů)
- Vojtěch (11. st.; od 1. třet. 12. st. biskupský úbor a insignie, dále oštěp, veslo)
- Zikmund (od r. 1365; královský úbor a insignie)
- Prokop (od 12. st.; benediktinské roucho, opatská berla, kniha, později čert)
- Ludmila (nejpozději 14. st.; kněžna - šátek nebo zauzlený závoj mučednické smrti, motiv vinné révy)
- Cyril, Konstantin a Metoděj (14. st.; biskupové s insigniemi)
- Anežka Česká (hábit řeholnice - klarisky, také chléb, beránek, odložená koruna)
Místní a benediktinský patron je Vintíř (poustevník) a ve spojitosti se sv. Vojtěchem pět bratří (poustevníci).
V 17. a 18. st. přibyli k jádru zemských patronů další:
- Norbert (od r. 1627; arcibiskup, monstrance, kalich s pavoukem)
- Josef (od r. 1654; pěstoun, lilie, tesařské nářadí)
- Jan Nepomucký (také Jan Zpovědník, Almužník; blahoslavený r. 1721, svatořečený r. 1729; kanovnické roucho a biret, pět hvězd kolem hlavy, mučednická palma a kříž - ikonograficky typ sochy z Karlova mostu, r. 1683; aj.)
- Ivan (17. st.; poustevník s laní)
- Kosma a Damián (17. st.; úbor lékařů)
Dále bývají zobrazováni: Hroznata (v úboru premonstráta), Zdislava (dominikánská terciářka, model kostela), Mlada Přemyslovna (abatyše benediktinek), na Moravě zejména Jan Sankander (kněz), případně Stanislav (krakovský biskup; roucho biskupské, mučedník, meč).