Curriculum Vitae

• Narodil se jako syn chudého šlechtice Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické. V roce 1595 osiřel a jeho poručíkem se stal Jindřich Slavata z Chlumu a Košumberku.
• Nejprve navštěvuje školu Jednoty bratrské v Košumberku, později různé jezuitské a evangelické školy. Od roku 1599 studuje na evangelické univerzitě v Altdorfu, po roce je však ze školy vyloučen.
• V roce 1604 se jako poddůstojník účastní tažení proti Turkům. Od roku 1606 je již v hodnosti plukovníka českých stavů. V tomto roce konvertuje ke katolictví a vstupuje do služeb budoucího císaře Matyáše, bratra Rudolfa II. Habsburského. V roce 1618 jako plukovník císařských kyrysníků přechází s vojskem na císařovu stranu.
• Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 a po porážce českých stavů získává konfiskacemi majetku velké jmění. Jeho pluk se dokonce zúčastní zatýkání pana Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
• Roku 1621 je jmenován vrchním velitelem pražské vojenské posádky. Roku 1622 se stává zemským velitelem v Čechách. Téhož roku je jmenován hrabětem a o rok později knížetem. V té době se žení s Isabelou z Harrachu. Roku 1625 se stává generalissimem císařské armády a je povýšen na vévodu frýdlantského.
• Od roku 1623 knížetem, od roku 1625 vévodou frýdlantským od roku 1627 vévodou zaháňským, o rok později vévodou meklenburským a od roku 1632 vévodou hlohovským. V roce 1628 je jmenován admirálem Oceánského a Baltského moře. Získal i Řád zlatého rouna.
• První nezdar přichází v roce 1630, kdy ho císař propouští ze všech armádních funkcí, avšak po významných vojenských úspěších je brzy povolán zpět. Pak přichází jedno vojenské vítězství za druhým. V té době Francie a Švédsko nabízejí Albrechtovi český trůn, ale on odmítá.
• Roku 1634 je opět zbaven velení a prohlášen za zrádce. V Chebu je pak vlastními důstojníky zavražděn. Jeho ostatky jsou uloženy ve valdštejnské hrobce v Mnichově Hradišti.
• Albrecht z Valdštejna je jedna z nejrozporuplnějších postav českých dějin.

Note

• 1604-1605 - bojoval jako fendrich (nižší důstojník) české pěchoty v Uhrách proti Bočkajovi
• r. 1609 – oženil se s bohatou dědičkou rozsáhlých moravských statků, vdovou po panu z Víckova
• r. 1614 - po smrti manželky, kdy se stal jedním z nejzámožnějších moravských pánů, vstupuje do služeb budoucího císaře Ferdinanda II. Habsburského
• r. 1618 - při vypuknutí českého povstání hrál obojakou hru
• r. 1620 – po bitvě na Bílé hoře získá konfiskacemi obrovský majetek
• XII. 1621 - jmenován zemským vojenským velitelem Českého království
• r. 1625 - jmenován vrchním velitelem císařského vojska pro válku s Dánskem
• r. 1627 - za vojenské úspěchy dostal titul říšského vévody a získal nová panství
• r. 1630 - na nátlak říšských knížat propuštěn císařem z vojenských služeb
• r. 1631 - nabídl švédskému králi Gustavu Adolfovi, že zradí císaře
• r. 1632 - znovu jmenován císařským generalissimem