Počet záznamů: 1  

Heslo : korunovační klenoty

  1. Heslokorunovační klenoty
    Jinakregália
    PopisKorunovační insignie, odznaky světské panovnické moci, užívané podle zvyklostí nebo daného korunovačního řádu při královské nebo císařské korunovaci, výjimečně při jiných zvláštních příležitostech, zároveň symboly státu nebo říše. První zlatý, drahými kameny posázený "globus cruciger" (jablko) dal zhotovit papež Benedikt VIII. a předal jej v Římě před císařskou korunovací 14. února 1014 Jindřichu II. Později tento symbol zobecněl a spolu s královskou korunou a žezlem se stal základním odznakem (insignií) královské vlády. Od běžných a pohřebních insignií se obvykle odlišují funkcí a zpravidla i nádherným materiálem. Soubor českých korunovačních klenotů, uložený v korunní komoře nad jižní předsíní chrámu sv. Víta, má jádro v insigniích ze 14. st.
    Podobu nezachovaných přemyslovských korunovačních klenotů dokládají zejména obrazy na mincích.
    Klenoty měly být trvale uloženy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Po r. 1400 je však Václav IV. pro vzrůstající nepokoje v Praze dal převést na nedobytný hrad Karlštejn, kde byly s přestávkami uloženy po dvě století. Za třicetileté války (r. 1637) je Habsburkové odvezli do Vídně, kde se staly součástí císařského pokladu, a do Prahy byly převáženy jen ke korunovacím. Roku 1791 navrátil Leopold II. po své korunovaci do Prahy spolu se svatováclavskou korunou i renesanční jablko a žezlo - teprve od tohoto okamžiku můžeme považovat insignie z právního hlediska za součást českých korunovačních klenotů. Po dočasném uložení ve Vídni za prusko-rakouské války byly v r. 1867 slavnostně přivezeny zpět do Čech. Spolek pro dostavbu chrámu sv. Víta byl zadavatelem (1866-1868) vůbec prvních fotografií korunovačních klenotů. Za II. světové války byly zazděny v podzemí románského paláce na Pražském hradě.
    Za existence společného státu byly korunovační vystaveny sedmkrát, a to v letech 1929, 1945, 1955, 1958, 1968, 1975 a 1978, poté byly vystaveny až u příležitosti vzniku České republiky v 1993.
    Od první korunovace v r. 1086 až do poslední v r. 1836 bylo během slavnostní mše v bazilice a chrámu sv. Víta na Pražském hradě korunováno a svěcením olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen.
    Všechny korunovační slavnosti během panování Přemyslovců, Lucemburků a Jagellovců proběhly v téměř stejném duchu, k určitým změnám došlo až v následujících obdobích.

    Zdroj citace

    • Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 109
    • Šafránek Josef M.; Heslář; Evidence movitých národních kulturních památek a kulturních památek na památkových objektech; 2003; s. 52
    • Kolektiv autorů; Pražský hrad; roč. 4./IV.; programový čtvrtletník; 1998; s. 12-17
    • Kolektiv autorů; České korunovační klenoty; 10. - 19. května 2013; 2013
    • Doležal Jiří; Tisíciletý Pražský hrad; 1967
    • Bravermanová Milena; České korunovační klenoty a vybrané památky svatovítského pokladu; 29. 1. - 7. 2. 1993; 1993
    • Mandelová Helena; České korunovační klenoty; 1993; s. 3-6, 8
    • Burian Jiří; Pražský hrad; obr. 11
    • Pludek Alexej; Králevic, král, císař; Vyprávění o Karlu IV.; 1988; s. 94, 96, 144
    • Pludek Alexej; Český král Karel; 1979; s. 72, 96ch
    • Janáček Josef; Malé dějiny Prahy; 1968; s. 235
    • kolektiv autorů; České korunovační klenoty 17.-21.1.2023 Katedrála sv. Víta; Výstava ke 30. výročí vzniku České republiky; 2023; s. 1-5, 20
    • Bravermanová Milena; Historický textil na Pražském hradě; s. 121
    Související událost

    6. května 1346 - Papež Klement VI. vydal bulu na ochranu nové české královské koruny, jíž byl korunován Karel IV. a která se tak stala základem svatováclavské koruny.
    v dubnu 1378 - Z popudu Karla IV. byla zásadně pozměněna pražskými zlatníky výzdoba svatováclavské koruny (13 drahých kamenů bylo vyměněno za nové, některé byly přesazeny a bylo odstraněno 60 perel).
    29. srpna 1867 - Po převozu z Vídně byly České korunovační klenoty byly poprvé vystaveny pro širokou veřejnost v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
    19. září 1938 - České korunovační klenoty byly převezeny do pobočky Národní banky v Žilině.
    19. listopadu 1941 - Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a jeho syn Klaus si prohlédli korunovační klenoty.
    roku 1998 - Průzkum svatováclavské koruny prokázal, že zelenavě modrý kámen na pravé straně koruny, považovaný za safír, je nakonec jediným akvamarínem, tj. modrou odrůdou berylu. Průzkum též prokázal, největší červený kámen uprostřed přední strany koruny, považovaný za rubín (osazen r. 1378), je nakonec rubelit, tj. červená odrůda turmalínu.
    12. května 2016 - Sedm držitelů klíčů odemklo Korunní komoru v kapli sv. Václava ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.
    15. ledna 2018 - Sedm držitelů klíčů odemklo Korunní komoru v kapli sv. Václava ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.
    Odkazy na další záznamy
    (1) - Památky
    (1) - Hrad
    (1) - Další prameny o památce

    Poznámka

      1. Česká královská koruna zv. Svatováclavská, pořízena Karlem IV. v r. 1346 pro korunovaci r. 1347 jako nově pojatá reprodukce zaniklé koruny Přemyslovců, zasvěcená sv. Václavu, typu tzv. ostatkové koruny, upravována v letech 1374-1378. Patří k ní ozdobné kožené pouzdro z r. 1347, čepička a poduška. Zhotovena je ze zlata, 96 drahých kamenů (safíry, rubín, spinely, smaragdy) a 20 perel. Hmotnost koruny je 2358,3 gramů.
      2. Královské jablko bylo zhotovené v letech 1533-1534 v Praze a připojené k české koruně někdy po korunovaci nástupce Matyáše (zatímco původní z doby Karla IV. bylo odvezeno do Vídně). Zhotoveno ze zlata, 14 drahých kamenů (spineli, safíry), 31 perel a emailu. Pouzdro bylo zhotovené v r. 1929.
      3. Královské žezlo bylo zhotovené v letech 1533-1534 v Praze a připojené k české koruně někdy po korunovaci nástupce Matyáše (zatímco původní z doby Karla IV. bylo odvezené do Vídně, stalo se spolu s královským jablkem součástí insignií rakouských arcivévodů - uloženy jsou v dvorním pokladu). Zhotoveno ze zlata, 11 drahých kamenů (spineli, safíry), 62 perel a emailu. Patří k němu též pouzdro.
      4. Korunovační meč, zv. Svatováclavský, čepel mohla vzniknout již v 10. st., hlavice a záštita ze 13. st. Ztracenou pochvu nahradila v 18. st. nová. Zhotoven ze železa, dřeva, záhnědy a textilu.
      5. Korunovační roucho (plášť s vlečkou, štola a pás (látka z 1. třetiny 17. st. - ušito kolem r. 1653) a dále manipul a hermelínový límec. Použití pláště je doloženo v r. 1723. Zhotoven z hedvábné, zlatou nití zdobené tkaniny.
      6. Ostatkový kříž zv. korunovační (60.-70. léta 14. st.) byl používán při korunovacích teprve od 16. st. Zhotoven ze zlata, zlacené mědi, drahých kamenů (spineli, safíry, smaragd), kamejí, horského křišťálu a perel.
      7. Další klenoty, obřadní roucha, nádobky apod., uvedené v českém korunovačním řádu, vydaném Karlem IV., jsou ztracené nebo dosud nezjištěné.

    Obrázky

    • Heslo : korunovační klenoty

      koruna s žezlem a jablkem - foto z 16. 5. 2013

    • Heslo : korunovační klenoty

      klenoty na náhrobku sv. Václava s jeho hermou ve Svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta - převzato: České korunovační klenoty 17.-21.1.2023

    • Heslo : korunovační klenoty

      infotabulka s trochou historie - foto z 16. 5. 2013

Počet záznamů: 1  
Záznam „Heslo : korunovační klenoty“ aktualizován:

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.

Přijmout všeNastaveníOdmítnout vše