Popis rodu

• Starý rakouský šlechtický rod, původem ze Štýrska, od r. 1719 panovnická dynastie v Lichtenštejnsku. Jméno získali podle hradu Liechtenstein u Mödlingu (jižně od Vídně v Rakousku). Rod je poprvé připomínán v roce 1136 ve spojení s Hugem z Lichtenštejna. Ve 13. století se rod rozdělil na dvě větve. Štýrská větev - hlavní sídlo Murau, rozšířená do Korutan a Kraňska vymřela v roce 1623. Moravsko-rakouská větev - hlavní sídlo Mikulov. Na Moravu pronikli Lichtenštejnové roku 1249. Příslušníci rodu jako horliví stoupenci katolictví a Habsburků získali v období protireformace četné statky konfiskované české a moravské šlechtě. Na konci 15. st. se zařadili mezi nejbohatší moravské šlechtické rody. Roku 1623 byli povýšeni na říšská knížata. Dlouhé působení rodu Lichtenštejnů na Moravě a v Čechách rázně ukončily dekrety prezidenta Beneše, kterými jim, jako německy mluvící šlechtě, byl r. 1945 veškerý majetek zestátněn.

Poznámka

• Rodové heslo: "Jasně a pevně".
• Majitelé panství Lednicko-valtického, Lanšperského, Lanškrounského...
• poč. 18. st. – spojením dvou alpských rodových držav vzniklo samostatné Knížectví Lichtenštejnské