Počet záznamů: 1

Hrad : Bezděz

Jiné názvy	Bösig ; Bezdiezy
Typ památky	hrad
Stav	zřícenina
Přístup	regulovaný vstup
Zařazení	Národní kulturní památka
Popis	Jeden z mála hradů, jehož původní dispozice nebyla vážněji narušena pozdějšími stavebními zásahy, byl zbudován cistercko-burgundskou hutí jako královské zboží. Zikmund Lucemburský dal na protějším vrchu Malého Bezdězu postavit předsunuté opevnění proti husitům sestávající z kamenné bašty a hradby kolem. Při nedokončené barokní přestavbě na pevnost vzniklo několik čtverhraných bašt a trojbokých bastionů. Po skončení třicetileté války byl hrad přeměněn na klášter (upraveno přízemí a část patra královského paláce). Po jeho zrušení za vlády císaře Josefa II. začal hrad pustnout a postupně se měnil ve zříceninu a to i za přispění hledačů pokladů. Zřícenina hradu se rozkládá severně nad obcí na vrcholu vyšší ze dvou znělcových homolí (Velký Bezděz 603,5 m). Komplex je tvořen vnitřním (horním) hradem sestávajícím z purkrabského a královského paláce (zachoval si původní gotickou obdélnou dispozici) a na východ vysunutou raně gotickou hradní kaplí (původně zasvěcenou sv. Michalovi), větším a menším předhradím a opevněním na jižním straně kopce. Přístup k hradu vedl třema branami, poslední, jíž se vstupovalo již do vlastního předhradí, byla chráněna vysokou, tzv. Čertovou věží.

Obec: Bezděz, lokalita leží mimo obec , čp. 3
Okres: Česká Lípa
Kraj: Liberecký kraj
Stát: Česká republika
Na mapě: Česko - turistický atlas, 2006 . 27B; Významné památky Severočeského kraje, 1990; Hrady a zámky české republiky, 1996 . A3; Czech republic - Sightseeings, 1994; Mapa hradů a zámků České republiky, 1993 . B4
Na mapě: Ralská pahorkatina; 605 m n. m.; 7 km severozápadně od Bělé pod Bezdězem; 13 km východně od Dubé; 8 km jihozápadně od Ralska; Edice KČT č. 15 - Máchův kraj

Stavební vývoj

1261-1278 - postaven gotický hrad
90. léta 13. st. - rozšířený
po r. 1419 - postaveno předsunuté opevnění
po r. 1620 - hrad byl vypálen císařským vojskem
po r. 1623 - postavena severní hradební zeď
1627-1632 - započala barokní přeměna hradu na pevnost (stavitel Ondřej Spezza, po jeho smrti G. B. Pieroni)
r. 1642 - obsazen Švédy
od r. 1661 - palác upravován pro potřeby kláštera
od r. 1662 - opravována kaple
po r. 1666 - opraveno purkrabství
r. 1778 - hrad poškozen pruským vojskem
1785-1789 - hrad ponechán svému osudu (odvezeny dřevěné a železné části stavby)
1. pol. 19. st. - hrad se postupně měnil ve zříceninu
r. 1844 - nejvyšší patro Velké věže upraveno neogoticky
po r. 1844 - hrad postupně opravován
1912-1913 - započato s většími opravami hradu (přerušeno I. světovou válkou)
1920-1926 - zastřešen královský palác spolu s kaplí
1932-1939 - hradní areál opravován
po r. 1945 - hradní zřícenina postupně důkladně opravována

Majitel

r. 1261 Přemysl II. Otakar
1283 - 1305 Václav II.
po r. 1300 - 1348 - Berkové z Dubé (zástavní majitelé)
konec 14. st. - Prokop, markrabě moravský (zástavní majetek)
do r. 1423 - královský majetek (purkrabí Jan Sádlo ze Smilkova)
do r. 1445 - páni z Michalovic
1445 - 1453 - Jan ze Smiřic
1453 - 1468 - Jindřich z Michalovic
1468 - 1483 - Jan Tovačovský z Cimburka
1483 - 1494 - Ctibor Tovačovský (bratr Jana)
1494 - 1495 - Adam Tovačovský z Cimburka (synovec Ctibora)
od r. 1495 - Jan z Janovic (nejvyšší purkrabí)
- Jan Špetle z Janovic
- Jan z Janovic (syn Jana Špetle)
od r. 1553 - Salomena (dcera Jana)
do r. 1558 - Mikuláš Zajíc z Házmburka (manžel Salomeny)
od r. 1558 - Adam Berka z Dubé
od r. 1566 - Jan z Vartemberka
poč. 17. st. - 1620 - Václav st. Berka z Dubé
1622 - 1623 - Adam ml. z Valdštejna
od r. 1623 z Valdštejna, Albrecht Václav Eusebius, vévoda
1633 - 1785 - emauzští Benediktini
1785 - 1789 - Václav Tschernartz
od r. 1789 - hrabě Arnošt z Valdštejna
r. 1844 - hrabě Kristián z Valdštejna
od r. 1932 Klub českých turistů
od r. 1945 - stát
r. 2001 - ČR (Okresní úřad Česká Lípa, referát kultury)
r. 2003 - ČR (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem)

Doprovodný text

Parametry hradních věží

Použitá literatura

Syrový Bohuslav; Architektura - svědectví dob, přehled vývoje stavitelství a architektury; 1974; s. 184
Kolektiv autorů; Mapa kulturních památek ČSSR; 1976; s. 56
Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 11, 60-61
Kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa; 1985; s. 41-42
Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 71-74
Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 33-34
Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; III; 1984; s. 33-39, 605
Durdík Tomáš; Encyklopedie českých hradů; 1995; s. 58-60, 129, 249
Kuča Karel; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; 1996; s. 70-71
Kuča Karel; Památky Brna; 1991; s. 26
Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky - Čechy, Morava a Slezsko; 2001; s. 6
Sučková Kateřina; Kamenný klíč k 274 hradům, zámkům a ostatním zpřístupněným památkám - Čechy, Morava a Slezsko; 1997; s. 5
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 18
Špírek Václav; Hrady ČSSR
kolektiv autorů; Hrady a zámky; 1985; obr. 2
Wirth Zdeněk; Státní hrady a zámky; 1955; obr. 119-123 ; s. 277
kolektiv autorů; Česká republika, turistické zajímavosti; s. 8
Vavroušek Bohumil; Literární atlas Československý; 1.; 1932; s. 105
Durdík Tomáš; Hrady severních Čech; 1992; s. 8-10
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, tvrzí a zámků v Českých zemích; I.; 1991-1993; s. 9
Einhorn Erich; Hrady, zámky a tvrze středních Čech; 1974; s. 98-99, 215

Odkaz na www: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php ; www.hrad-bezdez.eu ; www.bezdez.cz ; www.hrad-bezdez.cz
Odkazy na další záznamy: (1) - Filmy; (1) - Další prameny o památce

Poznámka

r. 1279 - Ota Braniborský zde věznil mladého krále Václava II. spolu s jeho matkou královnou Kunhutou
r. 1293 - pod hradem založeno městečko Bezděz
r. 1350 - Karel IV. vydal majestát, podle něhož nesměl být hrad zastavován
1351 - 1352 - na hradě pobýval Karel IV.
r. 1357 - na hradě pobýval Karel IV.
r. 1367 - na hradě pobýval Karel IV.
r. 1620 - hrad zkonfiskován
po r. 1628 - arch. Giovanni Battista Pieroni navrhl opevnění hradu
od r. 1628 - zde bylo mariánské poutní místo
r. 1642 - hrad obsadili Švédové
1661 - 1785 - hrad sloužil jako klášter
r. 1666 - byla sem přenesena kopie sochy Madony Montserratské
r. 1785 - zrušen klášter (císař Josef II.)
r. 1788 - hrad obsazen pruským vojskem
19. st. - oblíbeným námětem českých malířů (J. Mánes, A. Bubák, H. Ullík)
1833 - 1835 - hrad několikrát navštívil Karel Hynek Mácha
r. 1868 - konal se zde velký tábor čekého a německého lidu za rovnoprávnost obou národností (cca 13 000 lidí, rozpuštěno policií)
r. 1892 - zpráva o stavu hradu navrhuje opravu věže
r. 1958 - objekt prohlášen za kulturní památku
r. 1978 - objekt prohlášen za Národní kulturní památku

Obrázky

pohled na hrad - pohlednice z r. 1952 (soukromá sbírka)
pohled na hrad - foto z r. 1997
nádvoří s hradní věží - foto z r. 1997
klenba královského paláce - foto z r. 1997
pohled na předsunutou věž - pohlednice z r. 1937 (soukromá sbírka)
pohled na hradní kapli - pohlednice z r. 1947 (soukromá sbírka)
interiér hradní kaple - pohlednice z r. 1947 (soukromá sbírka)
pohled na předsunutou věž - pohlednice z 20. let 20. st. (soukromá sbírka)
interiér zříceniny hradu - pohlednice z 30. let 20. st. (soukromá sbírka)
pohled na hrad - pohlednice z 30. let 20. st. (soukromá sbírka)
interiér zříceniny hradu - pohlednice z 30. let 20. st. (soukromá sbírka)
pohled na hrad - pohlednice z 30. let 20. st. (soukromá sbírka)
Bezděz (1890 - 1895) - lept, papír, 244 x 360 mm, Karel Liebscher (ze sbírek SGVU Litoměřice)
pohled na zříceniny hradu - kresba podle předlohy: Josef Šafránek st.
letecký pohled na zámek - pohlednice kolem r. 1930 (soukromá sbírka)
pohled na hrad od jihozápadu - foto z 15. 9. 2010
pohled na hrad - převzato: Literární atlas Československý I. (kresba H. Ullík)
pohled na hrad - převzato: Literární atlas Československý I. (podle rytiny V. Kandlera)

Počet záznamů: 1

Záznam „Hrad : Bezděz“ aktualizován: 22.07.2024