Počet záznamů: 1
Zámek : Bílina
Typ památky zámek Stav stojící památka Přístup nepřístupná památka Zařazení kulturní památka Popis Původní kamenný hrad byl vystavěn pod starým přemyslovským hradištěm, na jehož místě se nyní rozkládá zámecký park. Hrad byl později přestavěn na barokní zámek. Jedná se o mohutnou obdélnou dvoupatrovou budovu s dvěma nárožními třípatrovými věžovými pavilony, kde k tomu severnímu přiléhá zimní zahrada. Na severní straně nádvoří stojí původní gotická bašta zv. Manda. Celý areál se nachází v dominantní poloze nad náměstím na konci ostrohu vrcholícího hradištěm na východním okraji města. - Obec
- Bílina, Na Zámku 98
- Okres
- Teplice
- Kraj
- Ústecký kraj
- Stát
- Česká republika
- Na mapě
- Česko - turistický atlas, 2006 . 24A
- Významné památky Severočeského kraje, 1990
- Hrady a zámky české republiky, 1996 . A2
- Na mapě
- 10 km severovýchodně od Mostu
- 10 km jihozápadně od Teplic
Stavební vývoj
- 10. st. - předpokládaný vznik slovanského hradiště
- r. 993 - poprvé doloženo (papežská listina)
- 1. pol. 13. st. - zaniklo
- konec 13. st. - postaven gotický hrad
- 13. 7. 1421 - dobyt husity
- 1. třetina 16. st. - hrad přestavěn a rozšířen pozdně goticky (dochována dvojitá polookrouhlá bašta Manda)
- 1. čtvrtina 16. st. - síň se sklípkovou klenbou
- kolem r. 1614 - přestavěn na renesanční sídlo
- 1675 - 1682 - přestavěn na honosný barokní zámek (návrh G. P. Tencalla, arch. Antonio della Porta)
- poč. 18. st. - bohatá štuková výzdoba hlavního, tzv. italského, sálu ve 2. patře
- kolem r. 1813 - zazděna původní vstupní brána, neboť byla vybudována nová cesta z města, která věž obcházela
- 1833 - 1837 - upraveno jižní věžní křídlo
- r. 1837 - nově zřízena zámecká kaple, založen zámecký park a upraveno zámecké nádvoří s kašnou
- r. 1840 - vystavěna pozdně empírová zimní zahrada
- 40. léta 19. st. - nově upraveny fasády zámku
- 2. pol. 19. st. - přestal sloužit jako panské sídlo
Majitel
- do r. 1237 - Přemyslovci (většina správců pocházela z rodu Hrabišiců)
- 1237 - 1253 - Ojíř z Frýdberka
- 2. pol. 13. st. - Ojíř z Frýdberka (není totožný s předchozím)
- do r. 1290 - Svatka (dcera Ojíře)
- kolem r. 1290 ze Žeberka, Albert (manžel Svatky)
- - Albert ze Žeberka (patrně syn Alberta)
- r. 1322 - Ota z Bergova (manžel Markéty, dcery Alberta)
- od r. 1341 - Albrecht z Bergova
- 1388 - 1392 - Ota st. z Bergova
- od r. 1392 - Ota ml. z Bergova
- - Jiřík z Janovic
- od r. 1407 - Albrecht z Koldic
- 1421 - 1436 - Jakoubek z Vřesovic (husitský hejtman)
- r. 1436 - Albrecht, Hanuš a Těma z Koldic
- 1437 - 1501 - Těma z Koldic
- 1502 - 1945 - Lobkovicové
- 1502 - 1527 - Děpold z Lobkovic
- 1527 - 1593 - 5 bratří (synové Děpolda)
- 1593 - 1604 - Oldřich Felix z Lobkovic
- od r. 1604 - Anna (manželka Oldřicha)
- do r. 1610 - Vilém z Lobkovic (syn Anny a Oldřicha)
- 1610 - 1644 - Oldřich Adam z Lobkovic (nejvyšší mincmistr Království českého a nejstarší syn Anny a Oldřicha)
- od r. 1644 - Anna ze Šternberka (manželka Oldřicha Adama)
- do r. 1656 - hrabě Jan Rottal
- 1656 - 1665 - Kryštof Popel z Lobkovic
- 1665 - 1697 - Václav Ferdinand Popel z Lobkovic (od r. 1670 říšský kníže)
- od r. 1697 - Marie z Ditrichštejna (manželka Václava)
- - Leopold Popel z Lobkovic (syn Marie a Václava)
- do r. 1720 - Eleonora (dcera Marie a Václava)
- od r. 1720 - Filip z Lobkovic (z roudnické větvě Lobkoviců a manžel Eleonory)
- do r. 1797 - kníže Augustin z Lobkovic
- od r. 1797 - Josef František Maxmilián z Lobkovic
- do r. 1868 - Ferdinand z Lobkovic
- do r. 1903 - Mořic z Lobkovic
- od r. 1945 - stát
- od 50. let 20. st. - stát (ředitelství státních statků a arch. odbor Krajského muzea v Teplicích)
- r. 2001 - Wiliam Lobkowicz (Wiliam Lobkowicz)
Použitá literatura
- Durdík Tomáš; Encyklopedie českých hradů; 1995; s. 61
- Kuča Karel; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; 1996; s. 116-118
- Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 20
- Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Staroslovanské hrady. Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 2005; s. 316
- Vlček Pavel; Encyklopedie českých zámků; 1994; s. 127-128
- Kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa; 1985; s. 43
- Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 62
- Kolektiv autorů; Mapa kulturních památek ČSSR; 1976; s. 57
- Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 76
- Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 36
- Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; III; 1984; s. 40-44, 603
- Šafránek Josef M.; Soupis hradů, tvrzí a zámků v Českých zemích; I.; 1991-1993; s. 10
- Odkaz na www
- http://monumnet.npu.cz/monumnet.php
- Odkazy na další záznamy
- (1) - Další prameny o památce
Poznámka
- přelom 18. a 19. st. - ve velkém sálu byla umístěna sbírka minerálů (přes 41 000 kusů)
- r. 1813 - sbírku minerálů si prohlédl Johann W. Goethe
- r. 1813 - byl panství povolen fideikomis a zámek se měl stát opět sídlem panstva
- r. 1873 - při průzkumu byla pod křížem, jenž stával na nádvoří naproti kašně, nalezena kostra se zlatým kalichem mezi žebry
- r. 1952 - prováděn archeologický průzkum slovanského hradiště
- r. 1958 - objekt prohlášen za kulturní památku
- 1961 - 1966 - prováděn archeologický výzkum slovanského hradiště
- r. 1966 - areál hradiště prohlášen archeologickou památkovou rezervací
- r. 1972 - proveden stavebně historický průzkum jižní věže
Obrázky
zámek - převzato: 'kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Praha 1984, (barevné foto V. Hyhlík)'
Počet záznamů: 1
Záznam „Zámek : Bílina“
aktualizován: