Životopis

• Neobyčejně vzdělaný panovník, hluboce oddaný křesťanské víře, přesto však dostatečně tvrdý a rozhodný. Pro uklidnění poměrů vypověděl svou matku Drahomíru na čas z Prahy. Velmi úspěšný v zahraniční politice. Aby se vyhnul vojenskému tlaku a ve své zemi zachoval mír, začal odvádět saskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi tzv. daň míru. Nechal vybudovat kostel sv. Víta (na jehož místě ve 14. století vyrostla gotická katedrála). Byl zavražděn svým bratrem Boleslavem. Později byl prohlášen za svatého, což přispělo ke zvýšení prestiže přemyslovského rodu. Stal se symbolem české státnosti, patronem české země.

Poznámka

• patrně r. 938 - Boleslav I., Václavův bratr, nechal přenést jeho tělo ze Staré Boleslavi do Pražský hrad, pochován je ve svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta
• r. 1245 - Václavův hrob poprvé otevřen a jeho lebka přenesena do svatovítské pokladnice
• kolem r. 1297 - Václavova lebka byla vložena do relikviářové busty sv. Václava ze zlaceného stříbra, kterou dal zhotovit Václav II.
• r. 1497 - český král Vladislav objednal nový stříbrný relikviář v podobě poprsí sv. Václava a daroval je svatovítské pokladnici (ve schránce byly uloženy dva zuby sv. Václava a světcovy spodní čelist)
• r. 1929 - u příležitosti oslav svatováclavského milénia byla lebka sv. Václava nově adjustována ve skleněné vitríně, podle návrhu arch. Josefa Fanty
• r. 2022 – ak. malíř Pavel Dvorský nakreslil pravděpodobnou podobu sv. Václava (východiskem kresebné rekonstrukce je Václavova lebka a antropologický výzkum prof. Jindřicha Matiegky)