Počet záznamů: 1  

Heslo : červeně

  1. Hesločerveně
    Jinakčervená barviva
    PopisČervené pigmenty, které představují obzvláště závažnou skupinu malířovy palety od světlých oranžových tónů až po tmavé hnědavé a nafialovělé, různé stálosti a krycí vydatnosti. Podle výroby jsou červeně přírodní (některé užívané od starověku) a umělé, nově vyráběné chamicky.
    Pozzuola je odedávna užívaná zemitá hnědavá červeň vulkanického původu (hlinka), podobně bolusová červeň, zemitý krevel s příměsemi. Hnědavá anglická a benátská červeň a nafialovělá indická nebo ještě tmavší červeň zvaná latinsky caput mortuum (také zv. kolkotar), jsou žíháním jiných železitých barviv vyráběné železité kysličníky s výraznou krycí schopností. Chemicky se vyrábí také kadmiová červeň světlá a tmavá, rumělka (cinobr) ze rtuti a síry, jasná a zářivá užívaná od starověku, nebo saturnova červeň, rychle schnoucí kysličník olova.
    Organického původu je tmavočervený karmín, vyráběný z červců košenily, žijících na mexických kaktusech, červenofialový purpur, nachová červeň, od antiky známé barvivo z výměšku mořského plže ostranky, a kraplak, mořenový lak, rovněž odedávna získávaný z kořene mořeny barvířské, ale od r. 1868 nahrazovaný chemicky vyráběnou dehtovou alizarinovou červení. Umělý kraplak z alizarinu různých odstínů se prodává jako Rubensova červeň, Rembrandtova či van Dyckova červeň.

    Zdroj citace

    • Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 43, 29, 37, 40, 87, 93, 96, 105, 111, 134, 137, 167, 173, 176, 180, 186, 218
    • Blažíček Oldřich J.; Slovník památkové péče; Terminologie, morfologie, organizace; 1962; s. 27
    • Vitruvius; Deset knih o architektuře; 1979; s. 257-258
Počet záznamů: 1  
Záznam „Heslo : červeně“ aktualizován:

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.